< Biblický dotaz z knihy Ozeáš

Otázka: Jaký je přehled knihy Ozeáš?

Odpověď: Zde je stručný přehled Ozeáše 1–3

1–3 Ozeášova rodina jako alegorie

-1–2:1 Nevěrnost Izraele

--1:3–9 Bůh nemilosrdně rozptýlí ty, kteří nejsou Jeho lidem

--1:10–2:1 Bůh milosrdně shromáždí ty, kteří jsou Jeho lidem

-2:2–13 Boží pokárání a soud

-2:14–3:5 Bůh ji přivede zpět a projeví milosrdenství

--2:14–2:23 Bůh přivede Izraelity zpět

--3 Ozeáš vykoupil svou ženu z otroctví

U kapitol 4–14 komentátoři rozdělují knihu Ozeáše dvěma různými způsoby: na jednu výtku a na více výtek.

Jedna výtka: Zde je příkladný přehled

4:1–6:3 Nevěrnost Izraele

6:3–10:15 Boží pokárání a soud

11–13 Boží milosrdenství

– 14 Návrat k Bohu, který je plný milosrdenství

Hlavním nedostatkem tohoto přístupu je, že pasáže o Božím milosrdenství se nacházejí v 5:15–6:3 a 11:8–11, zatímco pasáže o Božím soudu jsou v 11:12–13:16.

3 pokárání: Zde je jejich přehled.

1–3 Ozeášova rodina jako alegorie

1:2–9 Obvinění a tresty

1:10–21 Hospodin obnoví svůj lid

2:2–13 Obvinění a tresty

2:14–3:5 Vykoupení Hospodinovo a Ozeášovo

4–6:3 Obvinění z neuznání Boha

4:1–5:14 Obvinění a rozsudky

4 – Proti lidu

5:1–5:14 – Proti kněžím

5:15–6:3 Návrat a Bůh nás uzdraví

6:4–11:11 Obvinění z porušení Boží smlouvy

6:4–11:7 Obvinění a rozsudky

11:8–11:11 Boží milosrdné vykoupení

11:12–14:9 Obvinění z nevěrnosti vůči Hospodinu

11:12–13:16 Obvinění a rozsudky

14 Čiňte pokání a Bůh vás přijme

Otázka: Jaké je hlavní poselství knihy Ozeáš?

Odpověď: Na rozdíl od knihy Přísloví a dalších knih, které se zaměřují na Boží moudrost, nebo od knih Obadiah, Nahum a dalších, které se zaměřují na Boží soud, se kniha Ozeáš zaměřuje na silné Boží emoce. Bůh má prudkou vášeň, která nenávidí hřích, ale ještě více miluje ztracené. Bůh vynaložil velké úsilí a nechal Ozeáše vynaložit velké úsilí, aby Izraeli ilustroval současný stav jejich smluvního vztahu s Ním.

Otázka: Jaké jsou některé charakteristické rysy knihy Ozeáš?

Odpověď: Kniha Ozeáš je jedinou knihou o severním prorokovi, který promlouval k severnímu lidu. Mezi charakteristická jména pro Boha, která Ozeáš používá, patří „Nejvyšší“, „Svatý“; odvolává se také na jejich historii a zmiňuje zlatá telata. Samozřejmě by se nedalo očekávat, že by proroci v jižním království výrazně zmiňovali zlatá telata.

Otázka: Proč se v knize Ozeáš liší číslování veršů o jeden?

Odpověď: Masoretský text má na některých místech čísla veršů o jeden vyšší než Septuaginta. Odlišné číslování veršů však nemá vliv na význam.

Otázka: Kdy byla napsána kniha Ozeáš (Oz 1,1)?

Odpověď: Byla napsána přibližně v letech 760 až 720 př. n. l. Král Jeroboám zmíněný v knize Ozeáš je nám znám jako Jeroboám II., o němž se píše ve 2. Královské 14:23–29. Jeroboám I., první král rozděleného severního království, nechal v Bet-elu a Danu vyrobit zlatá telata, aby je lid uctíval, místo aby chodil do Jeruzaléma.

Otázka: Proč jsou v Ozeášovi 1:1 zmíněni čtyři judští králové, ale pouze jeden izraelský král?

Odpověď: Ozeáš to neuvádí. Mohlo to být proto, aby zdůraznil legitimitu judských králů oproti králům Izraele. Jinými slovy, Ozeáš nechtěl povýšit uzurpátory trůnu severního království titulem krále.

Otázka: Proč v Ozeášovi 1:1–2 Bůh přikázal Ozeášovi, aby si vzal takovou ženu, když Leviticus 21:5, 13–14 říká, že kněží tak činit nesmějí?

Odpověď: Zaprvé, Písmo nikde neříká, že by Ozeáš byl knězem. Bůh měl zvláštní záměr, proč Ozeášovi toto přikázal. Ozeášova manželka měla být živou alegorií nevěry Izraele vůči jeho Bohu. Jinými slovy, měla Izraeli posloužit jako názorný příklad.

Otázka: Byla Gomer v Ozeášovi 1:1–2 takovou ženou již před sňatkem s Ozeášem, nebo až poté?

Odpověď: Nejprve to, co není správnou odpovědí, a poté správná odpověď.

Co není odpověď: Předpojaté názory různých lidí je vedly k přesvědčení, že šlo pouze o sen, nebo že Gomer byla ve skutečnosti spravedlivá a toto byla jen alegorie. Písmo však tyto fantazijní domněnky nijak nepodporuje.

Odpověď: V Ozeášovi 1:2 dostal Ozeáš příkaz vzít si za ženu cizoložnici. Na jedné straně by to mohlo být proroctvím o tom, co začne dělat později. Na druhé straně mohla být promiskuitní ženou již před sňatkem.

Otázka: Říká Bůh v Ozeášovi 1:2–3 Ozeášovi, aby se dopustil cizoložství? (Toto tvrdil jeden muslim.)

Odpověď: Ne, Bůh nikdy neřekl Ozeášovi, aby se dopustil cizoložství, a Ozeáš se cizoložství nedopustil. Ozeáš si spíše vzal ženu, která byla dříve prostitutkou a později se k prostituci vrátila.

Otázka: Měli by si dnes křesťanští muži brát za manželku prostitutku, jak je uvedeno v Ozeášovi 1:2?

Odpověď: Ne, protože věřící by se měli ženit pouze s věřícími. Navíc si představte, jaký duchovní vliv by taková manželka měla na manžela a děti.

Věřící člověk se však může oženit s někým, kdo dříve vedl nemorální život, ale činil pokání a obrátil se ke Kristu. Při tom si však musí být vědom mnoha pohlavně přenosných nemocí, které by tento partner mohl mít. Mezi nemoci, o kterých je třeba vědět, patří chlamydie, kapavka, syfilis, genitální bradavice, opar, papilomavirus a AIDS.

Otázka: Proč dostaly Ozeášovy děti v Ozeášovi 1:4, 6, 9 tak podivná jména?

Odpověď: Zatímco některým domorodým africkým dětem byla kvůli náboženským pověrám dána podivná a negativní jména, jako například „nemoc“, Ozeáš tak nečinil ani z kulturních důvodů, ani z osobních preferencí.

Bůh řekl Ozeášovi, aby dal svým dětem tato podivná jména jako znamení pro Izraelity. Někdo by si mohl myslet, že Bůh byl „nespravedlivý“, když k tomu Ozeáše donutil. Bůh není nespravedlivý, ale v tomto životě jedná nerovnoměrně, a má právo tak činit. Bůh si cení izraelského lidu více než Ozeášova rodinného života. Ozeáš neměl námitky proti tomu, aby ho Bůh tímto zvláštním způsobem použil, a Bůh nakonec vše učiní spravedlivým a rovným.

Otázka: Co víme o údolí Jezreel z Ozeáše 1:4?

Odpověď: Jezreel označuje jak velmi úrodné údolí, tak město na okraji tohoto údolí. Slovo Jezreel znamená „rozptýlený nebo zasetý Bohem“. Může však odkazovat na požehnání zaseté Bohem, nebo na prokletí zaseté Bohem.

Nábot byl spravedlivý muž a jeho vinice se nacházela v Jezreelu, jak uvádí 1. Královská 21. Silná a zlá královna Jezábela a slabý a zlý král Achab nechali Nábota falešně obvinit, aby mohli získat tuto prvotřídní vinici. Později Jehu v Jezreelu zabil Jorama, Achabova syna.

Dnes přicházejí časy zkoušek, neboli „údolí Jezreel“, pro jednotlivce (věřící i nevěřící) i pro církev. V závislosti na výsledku této zkoušky se mohou otevřít nové oblasti služby, poslání a požehnání – nebo také ne.

Otázka: Proč v Ozeášovi 1:4 měla krev Jezreelu padnout na Jehuův rod, když Jehu následoval Boha?

Odpověď: Bůh použil proroka, aby řekl Jehuovi, aby se stal králem nad Izraelem, což se stalo ve 2. Královské 9. Bůh mu však neřekl, aby zabil Achaziáše (2. Paralipomenon 22:7–9), ani příbuzné Achaziáše, jak je uvedeno ve 2. Královské 10:12–14; Bůh Jehuovi neřekl, aby jednal lstivě, předstíral, že slouží Baalovi (viz 2. Královská 10:18–19), a poté je všechny zabil.

Jehu byl bohužel ve svém boji proti modlářství selektivní. Neodvrátil se od zlatých telat v Bet-elu a Danu, jak uvádí 2. Královská 10:28–31. Kromě toho obraz a nápis na asyrském černém obelisku (841 př. n. l.) ukazují Jehu, jak se klaní Šalmaneserovi III. Zatímco Jehu nebyl důsledný v následování Boha, byl důsledný v jednání ve svém vlastním zájmu.

Je zajímavé uvažovat o tom, že Bůh to vše musel vědět ještě předtím, než si Jehu vybral, ale Jehu byl zřejmě stále lepší volbou než Jezabel a Achab.

Otázka: Jaký význam má v Ozeášovi 1:8–9 jméno třetího dítěte?

Odpověď: Tři jména dětí znamenají „Bůh rozptýlí“, „žádné milosrdenství“ a „není to můj lid“. Jedním z důvodů pro třetí jméno mohlo být to, že Ozeáš si nebyl jistý, zda je to dítě skutečně jeho, či nikoli.

Otázka: Proč Ozeáš v Ozeášovi 2:1–7 prosil svou ženu?

Odpověď: Odpověď je naznačena v Ozeášovi 3:1–3; Ozeáš prosil svou ženu, aby ho neopouštěla a nevracela se k prostituci.

Neznáme všechny důvody, proč se chtěla vrátit k tomuto hříšnému způsobu života. Možná to bylo kvůli potěšení. Možná to bylo proto, že si myslela, že Ozeáš není v každodenním životě příliš vzrušující. Možná si myslela, že prorok nevydělává moc peněz, a proto si nemohla dovolit kupovat luxusní věci, po kterých toužila. Možná to byla kombinace výše uvedeného. Ale nakonec nebyla spokojená tam, kde byla. Vždy existují jiná místa, kde tráva vypadá zelenější. Jak řekla Erma Bombecková: „Tráva je vždy zelenější nad septikem.“

Otázka: Byla Gomer v Ozeášovi 2:2, 5–13 nezasloužená?

Odpověď: Technicky vzato si Gomer nezasloužila nic špatného. Spíše si zasloužila – Ozeášův rozvod a pohrdání. Zahodila svou čest jako manželka a vyměnila ji za hanbu. Mnoho lidí zavrhlo Boha a ne jen že si nezaslouží nic špatného, ale spíše si zaslouží Boží trest. Ale stejně jako Ozeáš přijal Gomer, když se vrátila, i Bůh přijímá vzpurné, kteří činí pokání a přicházejí k Němu.

Otázka: Jaký je v Ozeášovi 2:3 a následujících verších vztah mezi žízní, úrodou a milenci?

Odpověď: Baal byl údajně bohem hromu a deště, a tedy i úrodných plodin, a tím pádem i plodných zvířat a lidí. Bůh jim tyto věci dal, oni však vzhlíželi k Baalovi. Boha rozhněvalo, že stříbro a zlato, které jim dal v podobě prosperity, obětovali Baalovi. Bůh se jim tedy chystal tyto věci vzít.

Otázka: Co byly v Ozeášovi 2:13 „dny Baalů“?

Odpověď: Nejednalo se o žádný konkrétní svátek. Baalim je spíše množné číslo slova Baal a označuje dny svátečních oslav, kdy Izraelité uctívali modlářské bohy Baaly z kanaánských, fénických a ugaritských náboženství.

Otázka: Jaký význam má v Ozeášovi 2:15 „brána naděje“ v údolí Achor?

Odpověď: Achor bylo údolí mezi Jerichem a Ai, kde byl Achán ukamenován k smrti (Joz 7,26). Toto místo soudu nad hříchem se mělo stát branou naděje.

Otázka: Proč by měli v Ozeášovi 2:16 nazývat Boha „Iši“ místo „Baali“?

A: Slovo „Iši“ znamená „můj manžel“ a „Baali“ znamená „můj pán/Pán“. Baal, což znamená „pán/Pán“, byl běžný titul pro kanaánské modly.

Q: Proč v Ozeášovi 2:17 Bůh chtěl, aby si ani nevzpomínali na jména modl?

A: Pravděpodobně proto, aby se nezachovaly znalosti a podrobnosti o uctívání modl, a nemohly tak být pokušením pro následující generace.

Jen pro doplnění: Gedeon nebyl přejmenován po modle. Jeho nová přezdívka Jerubaal naopak znamená, že Baal s ním bude soupeřit, a nebyla tedy pro Baala poctou.

Otázka: Měli by dnešní křesťané pojmenovávat věci po modlách, jak je uvedeno v Ozeášovi 2:17?

Odpověď: Ne. Ačkoli 1. Korinťanům 8:4 ukazuje, že modla ve skutečnosti není nic (jen lež), neměli bychom pojmenovávat věci po modlách, a to ze dvou důvodů.

U modl, které lidé stále uctívají: mohlo by to vést k legitimizaci této zlé náboženské praxe.

U všech modl: nechceme budit dojem, že bereme modlářství na lehkou váhu.

Kdybyste dnes potřebovali vymyslet nové jméno pro nějaký výrobek, chtěli byste ho pojmenovat po pohanském modlovi? – Doufám, že ne.

Otázka: Proč v Ozeášovi 2:23 Bůh projevil milosrdenství, když předtím tak neučinil?

Odpověď: Kdyby člověk pochopil Boží nenávist k hříchu a viděl, jak daleko od Boha se bezbožní Izraelité vzdálili, mohl by rozumně (ale mylně) předpokládat, že jim Bůh nikdy nedá další šanci. Boží láska k nim však byla tak veliká, že tomu tak nebylo. Ať už byli jakkoli zlí, Bůh by jim přesto odpustil a přijal je zpět, pokud by činili pokání a vrátili se k Němu.

Otázka: Kdy se naplní Ozeáš 3:4?

Odpověď: Existují dvě naplnění.

1. Během exilu nebyl chrám, a tak se nekonaly žádné oběti. Izraelité neměli krále ani knížete, ani kněžský efod. Od doby exilu již židovský zbytek netrpí modlářstvím, jak tomu bylo před exilem.

2. Od zničení chrámu v roce 70 n. l. Židé rovněž neměli žádné oběti. Rovněž neměli krále ani knížete, ani kněžský efod. Obecně se také nevěnují pohanskému modlářství.

Otázka: Jak se v Ozeášovi 3:5 vrátí ke svému králi Davidovi?

Odpověď: Samozřejmě všichni věděli, že David zemřel již před dvěma generacemi. Ozeáš zde staví do kontrastu jejich minulou poslušnost vůči Davidovi s budoucí poslušností vůči zaslíbenému potomkovi Davidovu, o kterém dnes víme, že jím je Kristus.

Otázka: Není v Ozeášovi 3:5 podivné, že by severan zmiňoval krále Davida?

Odpověď: Není vůbec divné, že by tento zbožný prorok něco takového řekl. Je pravda, že severané obecně povstali proti jihu, ale tento severní prorok byl poslušný Bohu a chápal Boží zaslíbení dané králi Davidovi v době sjednoceného království.

Otázka: Proč v zemi nebylo žádné poznání Boha (Oz 4,1–3)?

Odpověď: Jsou zde dva body.

1. Mezi Božím lidem neexistovalo obecné uznání Boha.

2. O pravém Bohu se vědělo jen málo, protože rodiče a Levité neučili lid o pravém Bohu. Ve skutečnosti v Jeroboámově době mnoho kněží a Levitů opustilo severní království a usadilo se v Judsku.

Otázka: Co znamená ve Ozeášovi 4:2 výraz „krev se dotýká krve“?

Odpověď: NIV to překládá jako „krveprolití následuje krveprolití“. Myšlenka zde spočívá v tom, že docházelo k tolika vraždám, že krev padala na zaschlou krev dříve zavražděných obětí.

Otázka: Proč v Ozeášovi 4:6,14 lidé zahynou kvůli nedostatku poznání, když Bůh soudí lidi na základě toho, co vědí, jak je uvedeno v Římanům 4:15, Římanům 5:12 a 2. Petrově 2:21?

Odpověď: Tyto verše v Římanům a 2. Petrově listu ukazují, že Bůh nečiní člověka zodpovědným za to, co bylo učiněno v nevinné nevědomosti. Lidé nemohou vědět, pokud neměli příležitost se to naučit.

Ne každá nevědomost je však nutně nevinná. Lidé se někdy o Bohu nedozvídají, protože odmítají poučit se z toho, co měli k dispozici. Existuje vědomá nevědomost a existuje nevědomost z lhostejnosti.

Otázka: Jak mohli v Ozeášovi 4:7 vyměnit svou slávu za něco hanebného?

Odpověď: Římanům 1:21–32 ukazuje, jak hříšní lidé „provádějí výměnu“ Boha, Jeho pravdy a Jeho spravedlnosti za modly a jejich lži a zkaženost.

Otázka: Co se v Ozeášovi 4:8 míní tím, že někteří „se živí hříchem lidí“?

Odpověď: Lidé se mohou živit hříchy druhých nejméně třemi způsoby.

Zisk: Dnes se z tabákového, alkoholového a pornografického průmyslu vydělávají neuvěřitelné částky peněz. Aby o tom nikdo nepochyboval: naše tělo je chrám a kouření je hřích; není Boží vůlí, aby kdokoli ubližoval svému vlastnímu tělu, jak ukazuje 1. Korinťanům 3:16–17.

Legitimizace: Když hřeší ostatní, lidé se mohou snažit ospravedlnit své vlastní hříchy, a to jak ve svých vlastních očích, tak v očích ostatních. Mají pocit, že jejich hříchy nejsou tak závažné, protože alespoň nejsou tak špatné jako hříchy ostatních.

Zastupitelské vzrušení: Někteří mají radost z pomlouvání a poslouchání příběhů o činech druhých, a skutečně, mnoho z těch romantických románů, které si lze koupit, má tento hřích v sobě zakomponovaný.

Otázka: Proč v Ozeášovi 4:14 Bůh tyto nemravné ženy nepotrestá?

Odpověď: Bůh by nemorální ženy nepotrestal o nic více než muže, s nimiž se dopouštěly nemravností. Oba však budou podle poslední části tohoto verše zničeni (nejen potrestáni).

Otázka: Co v Ozeášovi 4:16 způsobuje, že jsou někteří lidé tvrdohlaví a tvrdohlavější než ostatní?

Odpověď: Mohou existovat tři vzájemně se překrývající důvody, proč lpí na něčem špatném.

a) Cítili by se opravdu špatně, kdyby změnili své přesvědčení; možná by si uvědomili, že to, co dosud dělali, bylo úplně špatné.

b) Plně věří lži a dokud si neuvědomí, že jde o lež, nedokážou pochopit, jak by ta nová myšlenka mohla být pravdivá.

c) Rozhodli se, bez ohledu na fakta, věřit něčemu jinému. Někdy jde jen o vnitřní rozhodnutí, jindy však vědí, že by je mohla opustit rodina, nebo by mohli být pronásledováni či zabiti, pokud by změnili názor. Proto (nelogicky) musí být ta nová myšlenka špatná. Farizeové nemohli uvěřit Ježíši, protože viděli, že by mohli přijít o svou prestiž. Kdokoli, kdo uvěřil Ježíši, mohl být vyloučen ze synagogy. Takže i v Ježíšově době bylo pro mnohé věřit v Ježíše velmi těžké.

Otázka: V jakém smyslu se v Ozeášovi 4:18 podobá nemravnost Izraelitů kyselému nápoji?

Odpověď: Nápoj je obvykle chutný, osvěžující a zdravý. Kyselý nebo zkažený nápoj je nepříjemný, vyvolává ještě větší touhu po dobrém nápoji a je nezdravý, protože po jeho vypití dlouho trvá bolest žaludku.

Otázka: Proč v Ozeášovi 5:6 někteří budou hledat Boha, ale nenajdou Ho?

Odpověď: Jeremjáš 29:13 slibuje, že ti, kdo hledají Boha, Ho najdou, ale pouze tehdy, hledají-li Ho celým svým srdcem. Ježíš v Matoušovi 7:8 učil, že všichni, kdo upřímně usilují o to, aby sloužili Bohu, Ho najdou. Tito lidé však hledali Boha kvůli ochraně, ale neusilovali upřímně o to, aby Mu sloužili. Projevují pokrytecký ritualismus, ale nemají skutečnou věrnost smlouvě. Okolní verše, Ozeáš 5:4–5, 7, uvádějí jejich problémy.

Ozeáš 5:4 – Jejich skutky, které stále zůstávají v jejich srdcích (tj. nečinili pokání), jim neumožňují vrátit se k Bohu. I dnes se někteří lidé nechtějí obrátit k Bohu, protože vědí, že by museli přestat dělat určité věci.

Ozeáš 5:5 – Při hledání Boha jsou arogantní. Kromě hrubé arogance jsou mnozí ochotni přijít k Bohu pouze za svých podmínek, nikoli za Božích.

Ozeáš 5:7 – Jsou Bohu nevěrní. Ačkoli slaví biblické náboženské svátky, Boží lid uzavíral sňatky v rozporu s Božím zákonem a měl děti, které Boha neznaly.

Otázka: Kdo je král Jareb v Ozeášovi 5:13 a 10:6?

Odpověď: Hebrejské slovo „melek Jareb“ může být buď vlastní jméno, nebo výraz pro „velkého krále“, a to na základě samohláskového označení v masoretském textu. Je možné, že Jareb byla izraelská přezdívka pro jednoho z asyrských králů. Slovo „Jareb“ souvisí s hebrejským slovem znamenajícím „usilovat“ či „bojovat“. Mohlo by se tedy jednat o „bojujícího krále“ nebo „válečného krále“.

Otázka: Co v Ozeášovi 6:1 odlišuje povrchní a dočasné pokání od upřímného a trvalého?

Odpověď: I ten nejzatvrzelejší zločinec ve vězení projevuje pokání – tedy pokání z toho, že ho chytili. Zatímco při každém druhu pokání může člověk litovat minulých důsledků a obávat se těch budoucích, povrchní pokání tím končí.

Skutečné pokání je upřímný pocit: „Kéž bych se mohl vrátit v čase a neudělat to.“ Znamená to napravit škodu, kde je to možné; například pokud jste něco ukradli a poté jste činili pokání, vrátíte to, možná i s malým přídavkem. Je to slib, který dáváte sami sobě, že to už nikdy nechcete udělat. Zahrnuje to nejen touhu napravit své činy, ale také touhu změnit se, abyste už nikdy nebyli takovým člověkem. A nakonec jde o to, odpustit si, navždy nechat ten hřích za sebou a jít dál.

V době církve od Niceje po Efez žil jeden muž, který se dříve choval nemorálně, ale stal se křesťanem. Uviděl prostitutku, jejíž služby dříve využíval, a ignoroval ji. Ona ho však následovala, oslovila ho jménem a řekla: „Jsem stále ta samá.“ On odpověděl: „Ano, ale já už nejsem ten samý.“

Pamatujte na milost Páně.

Otázka: Jak v Ozeáši 6,1 vybízíte ostatní, aby se vrátili k Bohu?

Odpověď: I když je k sobě může přivést pouze Bůh a rozhodnutí následovat Boha musí učinit oni, nikoli vy, můžete jim dát radu, abyste je povzbudili k návratu k Bohu. Jedním ze způsobů (ale ne jediným), jak seskupit to, co můžete říci, je rozdělení na minulost, přítomnost a budoucnost.

Minulost: Pomozte jim vzpomenout si, jaké to bylo, než se vydali na tu hříšnou cestu. Žádné výčitky svědomí, deprese ani stres. Vzpomeňte si, jak jste se cítili sami se sebou.

Současnost: V určitém okamžiku se můžete zeptat, jak se jim daří. Co si myslí, že Bůh vidí, když se dívá na jejich činy? Vzhledem k tomu, že Bůh, andělé, démoni a možná i lidé v nebi mohou (veřejně) vidět, co děláte, jste si jisti, že chcete tyto věci dělat?

Budoucnost: Jak nakonec budete stát před Bohem a vysvětlovat své činy a proč jste je udělali? Budete se stydět před Ježíšem?

Otázka: Jaký význam mají dva a tři dny v Ozeášovi 6,2?

Odpověď: Existují dva názory a oba mohou být pravdivé.

Krátký hněv a brzké probuzení: Mysleli si, že Boží hněv potrvá jen krátkou dobu.

Narážka na Ježíšovo ukřižování a vzkříšení: Mohlo by to také být proto, aby jim vštípil představu o tom, co zažijí budoucí generace.

Otázka: Proč je v Ozeášovi 6:3 důležité uznat Pána?

Odpověď: Podívejme se nejprve na to, proč to pro ně mohlo být důležité, poté na to, proč se někteří věřící zdráhají uznat Pána, a nakonec na další důvody, proč je to důležité.

Pro vzpurné Izraelity bylo důležité přerušit svou oddanost uctívání Baala. Archeologové provádějící vykopávky z období rozděleného království nenašli příliš mnoho artefaktů svědčících o uctívání pravého Boha; naopak objevili četné předměty naznačující pohanské uctívání. Situace byla ve skutečnosti v určitém okamžiku tak špatná, že Eliáš si v 1. Královské 19:14 myslel, že je jediný, kdo ještě uctívá Boha. Mýlil se však; Bůh mu sdělil, že existuje 7 000 lidí, kteří se Baalovi neklaněli (1. Královská 19:18). Nicméně 7 000 stále není příliš mnoho ve srovnání s populací Izraele, která čítala jeden až jeden a půl milionu.

Druhým důvodem je, že Izraelité si možná mysleli, že jsou tak vzpurní, že je Bůh již nepřijme. Uznání Boha s sebou neslo naději, že Bůh bude při nich, jak naznačuje Ozeáš 6:3b.

Někteří věřící se zdráhají přiznat Boha, protože nechtějí být označováni za křesťany. Toto označení by mohlo znamenat otevřené pronásledování, jako je ztráta pracovní příležitosti nebo možná ztráta přátel. Být křesťanem však v mnoha ohledech vyžaduje odvahu. Vyžaduje také lásku, i když to bolí. Musíte se rozhodnout, zda milujete přátelství více než danou osobu, nebo zda milujete více tu osobu, abyste jí mohli vyprávět o Kristu.

Druhým důvodem je, že někteří tělesní křesťané se možná snaží „sedět na plotě“. Možná chtějí, aby je ostatní považovali za lidi, kteří chodí na večírky a jsou morálně volní, pokud se naskytne příležitost k hříchu, ale zároveň chtějí před ostatními vypadat dobře, a proto se nechtějí zavázat. Musí se však rozhodnout, zda opravdu chtějí žít život, který ctí Boha, nebo ne. Existuje mnoho falešných křesťanů, kteří to nechtějí, a klamou sami sebe tím, že si myslí, že půjdou do nebe.

Jiní věřící mají zcela jiný důvod. Někdy věřící nechtějí být známí jako křesťané, protože vědí, že jsou v mnoha ohledech daleko od dokonalosti, a nechtějí pošpinit jméno Kristovo ani být považováni za pokrytce. Chtějí tedy svou víru držet v tajnosti, „dokud se nezlepší“. Na jedné straně nikdo z nás nikdy nebude dokonalý, a na druhé straně, pokud víte, že ostatní, kteří vás sledují, vědí, že jste křesťan, může to být druhotným motivem k vytrvalosti v morálním životě.

Je důležité vyznávat Krista, protože podle Matouše 5:13–16 máme být solí a světlem světa, aby ostatní viděli vaše dobré skutky a chválili Otce v nebesích. Máme zářit jako hvězdy ve vesmíru, když druhým předkládáme slovo života, jak je uvedeno ve Filipským 2:14–16. A konečně, 2. Timoteovi 2:12 říká, že pokud vytrváme, budeme kralovat s Kristem, ale pokud se zřekneme Krista, on se zřekne nás. Viz také Matouš 5:32–33.

Otázka: Jak v Ozeášovi 6:4 byla jejich věrnost/dobrota přirovnána k ranní mlze nebo rose?

Odpověď: Tento poetický výraz byl velmi výstižný. Ačkoli může být ranní mlha hustá, pod žárem slunce dlouho nevydrží.

Otázka: Jak v Ozeášovi 6:5 proroci rozdělili Izraelity na dvě části?

Odpověď: Boží slova, která skrze ně zazněla, Izraelity odsoudila. Bůh chtěl, aby Izraelité věděli, proč jsou trestáni, ještě než je potrestal, a proroci jim to sdělili.

Otázka: Byl Ozeáš v Ozeášovi 6:6 proti Mojžíšovým obětem?

Odpověď: Ne. Žádné oběti na světě nepomohou, pokud srdce člověka není odhodláno sloužit Bohu. Poslušnost a úcta k Bohu jsou prvořadé, zatímco zápalné oběti měly být pouze druhořadými, vnějšími projevy vnitřního uznání Boha.

Otázka: Proč se v Ozeášovi 7:6 píše „jejich pekaři“?

Odpověď: Hebrejský masoretský text uvádí „jejich pekař“, zatímco Septuaginta uvádí „Efraim“. Výraz „jejich pekaři“ dává větší smysl, protože oheň v pekařské peci byl tak horký, že pekař mohl spát celou noc, aniž by oheň přikládal, a nemusel se bát, že by vyhasl.

Otázka: V Ozeášovi 7:7, v čem spočíval hřích spočívající v tom, že pohltili všechny své soudce a krále?

Odpověď: Má to dva aspekty.

Konkrétní králové: Severní království bylo poznamenáno atentáty a vzpourami. V následující otázce najdete některé z králů, kteří byli zavražděni.

Obecný pohled na autoritu: Četné vraždy králů byly příznakem jejich obecného nedostatku úcty k autoritě. Lidé, kterým chybí úcta k vnější autoritě, často postrádají úctu i ke svému svědomí a morální autoritě.

Otázka: Jaký je v Ozeášovi 7:8 význam podobenství o koláči?

Odpověď: Byli „dvojí povahy“. I když je koláč v průměru v pořádku, ten, který je na jedné straně spálený a na druhé syrový, se hodí jen k vyhození. Lidé se smísili s modláři. Jak řekl H. A. Ironside: „Pokud dáte kanárka do klece se vrabci, abyste je naučili zpívat, vrabci budou jen dál cvrlikat a přehluší kanárka.“

Otázka: Co je v Ozeášovi 7:16 tak špatného na vadném luku?

Odpověď: Luky patřily v té době k nejdůležitějším zbraním. Vojáci bez luků nebo zbraní nevyrazí do boje. Pokud však mají luky, o nichž si myslí, že se na ně mohou spolehnout, vyrazí do boje, a luky nefungují, je to mnohem, mnohem horší, než kdyby neměli žádný luk.

Otázka: Jak mohou lidé v Ozeášovi 8:2 tvrdit, že znají Boha, když tomu tak není?

Odpověď: Tvrdili, že věří v Boha, ale byla to jen přetvářka. Nemohli mluvit o věrnosti Bohu, když zároveň sloužili i modlám. V Ozeášovi 8:5 je v hebrejském textu „Hospodin zavrhl vaše tele“, ale v Septuagintě je „Vyhoďte své tele“. Dalším významem je „vaše tele smrdí“. Samozřejmě, kdyby zavrhli své tele, museli by zavrhnout i své náboženské dědictví sahající až k Jeroboámovi I. v 1. Královské 12:28.

Otázka: Co bylo v Ozeášovi 8:4 špatného na tom, že se ustanovovali králové, aniž by to bylo z Boží vůle?

Odpověď: Při odpovědi je třeba zohlednit dva body.

1. Původní rozdělení na severní a jižní království bylo (neochotně) schváleno Bohem v 1. Královské 11:11–13, 11:29–39, 12:22–24.

2. Nástupnictví králů v severním království bylo poznamenáno krveprolitím.

a. Baša se stal králem tím, že zabil Nadaba a celou Jeroboámovu rodinu (1. Královská 15:27–29).

b. Zimri se stal králem tím, že zabil Eláše (1. Královská 16:9–10)

c. Zimri se upálil, než ho stačil Omri zabít (1. Královská 16:16–18).

d. Omriho stoupenci zabili Tibniho, aby se stali králem (1. Královská 16:21–22).

e. Joram a Jezabel (2. Královská 9:22–24, 30). Bůh však tuto vzpouru schválil.

f. V Judsku Athalja zabila celou královskou rodinu s výjimkou Joáše (2. Královská 11:1–2).

g. V Izraeli zavraždil Šallum krále Zachariáše (2. Královská 15:10).

h. Menahem zabil Šaluma (2. Královská 15:13–14).

i. Pekach zavraždil Pekachjáše (2. Královská 15:23, 25).

Otázka: Jak v Ozeášovi 8:7 zaseli vítr a sklidili vichřici?

Odpověď: Když zaséváte hřích, sklidíte jeho následky. Mezi tyto následky samozřejmě patří i to, že hřešíte ještě více. Časem se tyto následky mohou zvětšit natolik, že převýší původní hřích. Navíc, když velmi silný vítr přejde přes pole se zralým obilím, může odfouknout to dobré, co vyrostlo nahoře, a zanechat vše ostatní, co je nyní bezcenné.

Otázka: Co je v Ozeášovi 8:8 ta keramická nádoba, která nepřináší žádnou radost?

Odpověď: Některé nádoby jsou umělecké a v některých se uchovává cenná myrha nebo koření. Některé nádoby však sloužily jako toalety, což je nečestné použití. Zde to však může znamenat, že některé nádoby byly vyrobeny vadně nebo tak špatně, že se nedaly použít vůbec k ničemu. Někteří lidé tím, že šli svou vlastní cestou, dospěli do bodu, kdy nejsou k ničemu užiteční.

Otázka: Proč by se v Ozeášovi 8:13 a 9:3 měli vrátit do Egypta?

A: Bůh neříká, že si přeje, aby se vrátili do Egypta. Spíše Bůh předpovídá, že budou tak neposlušní, že opustí zemi a vrátí se do Egypta. Špinavé podrobnosti si můžete přečíst v Jeremjášovi 41:46–44:30. Ačkoli už nikdy nebyli fyzicky v egyptském zajetí, „ve svých srdcích se vraceli do Egypta“ – jak kvůli pomoci, tak kvůli uctívání modl. Bůh může lidi osvobodit z otroctví, oni se však mohou rozhodnout obrátit se zpět a znovu se vrátit do otroctví.

Otázka: Byli náboženští vůdci zmínění v Ozeášovi 9:7–17 špatní?

Odpověď: Ne. Byli to praví proroci, ke kterým se lid choval nepřátelsky. Tito náboženští vůdci je učili správně, ale lid je považoval za blázny.

Otázka: Jak může v Ozeášovi 10:1 prázdná réva přinášet ovoce sama sobě?

Odpověď: Jedná se o ostrý kontrast k Žalmu 80, kde Bůh zasadil Izrael jako plodnou révu. Jeremjáš 2:21 a Ezechiel 10:10–11 ukazují, že se to změní. Neplodná réva poskytuje výživu sobě samé, ale neposkytuje výživu pro semena v hroznech, která by mohla být pro druhé nebo z nichž by mohla vyrůst další réva. Stejně tak někteří lidé uspořádávají svůj život tak, aby z toho měli prospěch sami, aniž by to přinášelo užitek druhým nebo slávu Bohu. Jak jste se v posledních pěti letech snažili dávat život a výživu druhým?

Otázka: Proč by Izraelité v budoucnu v Ozeášovi 10:3 říkali, že nemají krále, protože neuctívali Hospodina?

Odpověď: Izraelité v 1. Samuelově 8 požádali Samuela, aby prosil Boha o krále. Bůh z toho neměl radost, ale neochotně jim krále dal. Mít vlastního krále pro ně znamenalo nezávislost. V Ozeášově době měli Izraelité krále. Od doby, kdy Babylóňané převzali kontrolu nad Judskem, však Židé už nikdy krále neměli, až do doby Makabejců. Po tomto krátkém období už nikdy nebudou mít jiného krále, dokud se Kristus znovu nevrátí a nebude vládnout nade vším. Kéž nikdy nebudeme tak spokojeni, že bychom přestali hledat Hospodina (viz Přísloví 30:8–9). Nebo: mějte na paměti svůj cíl a nedělejte kompromisy.

Otázka: Kdo je Šalman a co je město Bet-Arbel v Ozeášovi 10:14?

Odpověď: Šalman by mohl být Šalmaneser V. z Asýrie z roku 727 př. n. l., ale s větší pravděpodobností se jedná o moábského krále jménem Salamanu. Salamanu žil ve stejné době jako Ozeáš a byl zmíněn v seznamu tributů Tiglat-Pilesera III.

Bet-Arbel (Dům Arbel) by mohlo být město Arbela v Jordánsku, ležící podle Eusebia 18 mil (29 kilometrů) jihovýchodně od Galilejského moře. Alternativně by to mohlo být dnešní Arbel, ležící 2 míle (3,2 kilometru) západně od Galilejského moře (1. Makabejská 9:2)

Otázka: Jak Bůh v Ozeášovi 11:1 povolal svého syna z Egypta?

Odpověď: Jákob, který byl přejmenován na Izraele, odešel do Egypta a tam zemřel. Ačkoli jeho kosti byly z Egypta vyvezeny (Genesis 48:29–30; 49:29–50:14), to zde není hlavním bodem. Za 430 let se Izrael proměnil z muže s dvanácti syny ve velký národ čítající přes milion lidí. Stejně jako na jiných místech i zde Ozeáš staví vedle sebe život člověka jménem Izrael a život izraelského národa. Dalším příkladem tohoto srovnání je to, že Ozeášova manželka a děti měly být symboly vztahu Izraele k Bohu. To byl také předobraz Ježíše, na něhož se toto proroctví vztahuje v Matoušovi 2:15.

Otázka: V Ozeášovi 11:1–2, v čem je Bůh podobný rodiči, jehož děti s ním nechtějí mít nic společného?

Odpověď: Bůh vyvedl Izraelity z Egypta mocnými zázraky. Ti však později zapomněli, co Bůh učinil, a začali uctívat jiné bohy. Pokud má někdo dítě, které se odvrátilo od svého rodiče, Bůh zná vaši bolest. Bohu se stalo něco podobného a On rozumí tomu zármutku.

2. Jak nám Bůh v Ozeášovi 11:4 dává jemná pouta?

Odpověď: Jde o obraz majitele vola, který mu odváže jho od tlamy, aby se mu lépe jedlo. Provazy mohou odvážet problémy a udržovat dobré věci blízko nás.

Otázka: Jaký význam mají Adma a Zeboím v Ozeášovi 11:8?

Odpověď: Poté, co dojde k tomuto velkému zničení Efraimu (Severního království), Bůh pokračuje tímto. Adma a Zeboim byly dvě bezvýznamné vesnice, které byly zničeny spolu se Sodomou a Gomorou. Bůh však říká, že je miluje a zachová ty, kteří se k Němu vrátí, místo aby zůstaly bezvýznamné a navždy zničené.

Otázka: Co znamená metafora východního větru v Ozeášovi 12:1?

Odpověď: Sirocco byl suchý, horký pouštní vítr vanoucí z východu. Honit se za tímto větrem je zbytečné. Nejenže nepřinášel déšť, ale také odfukoval semena z úrody a ničil i jiné věci. Bůh potrestá Jákoba podle jeho cest, tedy podle Jákobových cest, jak je uvedeno v Ozeášovi 12:2. Jelikož Izraelité znehodnotili své náboženství, budou se jim tyto bezcenné věci vracet, aby je pronásledovaly.

Otázka: Jak v Ozeášovi 12:3 uchopil Izrael patu svého bratra?

Odpověď: Muž jménem Jákob, přejmenovaný na Izrael, tak učinil v Genesis 25:26. Izraelský národ pochází z Jákoba. Zde, stejně jako jinde v knize Ozeáš, Bůh staví vedle sebe život jednotlivce a život národa.

Otázka: Znamená hebrejské slovo v Ozeášovi 12:7 „obchodník“ nebo „Kanaánec“?

Odpověď: Hebrejské slovo zde zní Kena'an. Doslovně znamená „Kanaánec“, ale bylo také používáno jako hanlivý výraz pro nepoctivého obchodníka. Septuaginta toto slovo přeložila jako „Chanaan“ (Kanaán).

Kontext 12. kapitoly knihy Ozeáše však jasně hovoří o obchodnících, nikoli o Kanaáncích. To ukazuje na některé výzvy spojené s překladem. Doslovný význam slova je jasný, ale běžně se používá i ve druhotném významu, a zde je z kontextu zřejmé, že se jedná právě o ten druhotný význam.

Otázka: Co je v Ozeášovi 12:11 špatného na obětování býků v Gilgalu?

Odpověď: Jednalo se o slavnostní náboženský obřad, který byl naprostou neposlušností vůči Bohu. Oběti se měly konat pouze v Jeruzalémě, nikoli v městě severního království. Existují náboženské praktiky, které se Bohu nelíbí. Jinými slovy, je lepší nedělat nic, než se těmito praktikami zabývat. Podobně existuje i „toxická spiritualita“, kdy je lepší žádná spiritualita než spiritualita zaměřená na věci, které nepocházejí od Boha.

Otázka: Co v Ozeášovi 12:12 znamená, že Izrael sloužil za manželku?

Odpověď: Patriarcha Jákob, který byl přejmenován na Izrael, sloužil Lamanovi po sedm let za každou ze svých žen, Leu a Ráchel. V knize Ozeáš, stejně jako v jiných částech Bible, se často prolíná dějiny národa s individuálními osudy.

Otázka: Jaké jsou v Ozeášovi 13:1–2 příklady toho, jak kdysi mocný národ, lid nebo organizace upadnou a přestanou existovat?

A: Ninive bylo jedním z nejstarších měst na Blízkém východě. Po pádu Asyrské říše však Ninive i Asýrie upadly a už se nikdy nevzpamatovaly. Na jejich místo nastoupila Babylónie, která však po převzetí moci Peršany již nikdy nebyla nezávislá. V pozdějších dobách italský rod Colonnaů vychoval papeže a vybíral si je. Papež Bonifác VIII. však v roce 1298 nechal svou armádou vyhladit celé italské město Palestrina, kde rod Colonnaů žil, a to poté, co papež městu slíbil, že je ušetří, pokud se vzdají. Můžeme se podívat na Mongolskou říši a poznamenat, že čím větší jsou, tím tvrdší je jejich pád.

Otázka: Co znamená „líbat telata“ v Ozeášovi 13:2?

Odpověď: Ačkoli se telata používala při uctívání Baala, to zde není hlavní pointou. Ozeáš psal v době Jeroboáma a právě Jeroboám jako první zavedl uctívání zlatých telat v Bet-elu a Danu. To je významné, protože ačkoli se lidé dopouštěli modlářství již před Jeroboámem, Jeroboám toto uctívání institucionalizoval; Jeroboám to udělal proto, aby lidé žijící v severním království již nechodili do Jeruzaléma. Můžete si o tom přečíst v 1. Královské 12:25–33.

Otázka: Jak jim Bůh v Ozeášovi 13:11 v hněvu dal krále a proč? Jaký význam to má pro nás?

Odpověď: V 1. Samuelově 8:6–20; 12:20–21 lid žádal o krále a Bůh jim skrze Samuela řekl, že ve skutečnosti krále nechtějí, protože ten si vezme to nejlepší z polí a některé z jejich synů a dcer učiní svými služebníky. Oni však trvali na tom, že chtějí být jako ostatní národy kolem nich, a tak jim Bůh neochotně dal krále. Někdy o něco požádáme a Bůh řekne „ne“ a zavře dveře. My však můžeme i tak trvat na svém a snažit se násilím otevřít dveře, které Bůh zavřel, a Bůh se možná jen otočí, podívá se na náš postoj a dá nám to, o co prosíme, k našemu pozdějšímu zármutku.

Otázka: Je verš v Ozeášovi 13:14 jasným důkazem víry v posmrtný život?

Odpověď: Ano. Podle hebrejského badatele Waltera Kaisera v knize *Hard Sayings of the Bible* (str. 325): „První část tohoto verše neobsahuje žádný náznak otázky, a proto jej chápu jako jedno z nejkrásnějších evangelijních zaslíbení ve Starém zákoně.“ Stejné hebrejské slovo je v Ozeášovi 13:10 přeloženo jako „kde“. Na straně 326 autor uvádí: „Bůh je může a také je vykoupí z moci hrobu. Může je vysvobodit i poté, co smrt napáchala to nejhorší.“ Pavel také cituje Ozeáše 13:14 v 1. Korinťanům 15:55.

Otázka: Může se v Ozeášovi 14:1–2 kdysi mocný národ, lid nebo organizace, který se chystá padnout, někdy vrátit a ožít, a pokud ano, jak?

Odpověď: Ano, z politického hlediska k tomu došlo v knize Soudců, když se lid obrátil zpět k Bohu. Ještě výraznější příklad představuje situace, kdy bylo Judské království zničeno Babylóňany; po 70 letech se jeho obyvatelé vrátili a modlářství již pro zbytek, který se vrátil, nepředstavovalo problém. V pozdější historii se Byzantská říše mnohokrát ocitla na pokraji rozpadu kvůli vnitřním konfliktům, ale vždy se znovu oživila.

Otázka: Co znamená věta v Ozeášovi 14:3: „Ašúr nás nezachrání, nebudeme jezdit na koních“?

Odpověď: Stejně jako jinde u Ozeáše se i zde jedná o dvě myšlenky, jejichž kombinace je záměrná.

Obecně lze říci, že Asyřané byli již asi sto let před touto dobou vzestupující mocností. Měli mnoho koní, ale ani asyrská vojenská síla by Izrael nezachránila. Ve skutečnosti se Asýrie stala nepřítelem, který přišel a zcela zničil severní království Izrael.

Konkrétně, když Asyřané přišli do Jeruzaléma, učinili tuto nabídku v 2. Královské 18:23: „Pojď, uzavři smlouvu s mým pánem, králem Asýrie: Dám ti dva tisíce koní – pokud na ně najdeš jezdce! Jak bys mohl odrazit i jen jednoho z nejnižších důstojníků mého pána…“ (NIV).

Otázka: Co jsou v souhrnu „cesty Hospodinovy“, které moudří chápou, jak je uvedeno v Ozeášovi 14:9?

Odpověď: Mezi hlavní body patří, že Boží cesty jsou správné. Bůh je přísný, ale také velmi milosrdný. Bůh bdí nad každým, ať už tak či onak.

Otázka: Jaké jsou některé z nejstarších rukopisů knihy Ozeáše, které se dochovaly dodnes?

Odpověď: Svitky od Mrtvého moře: (cca 1 př. n. l.) Mezi svitky od Mrtvého moře se nacházejí 3 kopie knihy Ozeáše, označené jako 4Q78, 4Q79, 4Q82. Kniha Ozeáš obsahuje také dva komentáře, označené jako 4Q166 (=4QpHosa) a 4Q167 (=4QpHosb). (tamtéž, str. 485)

4Q78 (=4QXIIc) obsahuje Ozeáše 2:13–15; 3:2–4; 4:1–19; 5:1; 7:12–13; 13:3–10,15; 14:1–6

4Q79 (=4QXIId) obsahuje Ozeáše 1:6–9; 2:1–5

4Q82 (=4QXIIg) obsahuje Ozeáše 2:1–5, 14–19, 22–25; 3:1–5; 4:1, 10–11, 13–14; 6:3–4, 8–11; 7:1, 13–16; 8:1; 9:1–4, 9–17; 10:1–14; 11:2–11; 12:1–15; 13:1, 6–8?, 11–13; 14:9–10

4Q166 zachovává komentář k Ozeášovi 2:8–9, 10–14

4Q167 zachovává komentář k Ozeášovi 5:13–15; 6:4,7,9–10; 8:6–7,13–14.

Celkově jsou v svitcích od Mrtvého moře zachovány následující verše z knihy Ozeáše: 1:6–9; 2:1–5, 13–19, 22–25; 3:1–5; 4:1–19; 5:1; 6:3–4; 8–11; 7:1, 13–16; 12–13; 8:1; 9:1–4, 9–17; 10:1–14; 11:2–11; 12:1–15; 13:1, 3–10–13, 15; 14:1–6, 9–10.

Nahal Hever je jeskyně nedaleko En-Gedi, v níž se nachází fragment Malých proroků v řečtině (8 Hev XIIgr). Byl napsán mezi lety 50 př. n. l. a 50 n. l. Byl ukryt během Bar-Kochbova povstání proti Římu. Jedná se o revizi Septuaginty, vyhotovenou v Judeji, která je téměř identická s masoretským textem.

Křesťanské biblické rukopisy z období kolem roku 350 n. l. obsahují Starý zákon, včetně knihy Ozeáše. Dva z nich jsou Vaticanus (325–250 n. l.) a Alexandrinus (kolem roku 450 n. l.), kde byly knihy dvanácti malých proroků zařazeny před Izaiáše. Kniha Ozeáše je v plném znění obsažena jak ve Vaticanu, tak v Alexandrinu.

Ozeáš, Amos a Micheáš nebyli obsaženi v rukopise Sinaiticus (340–350 n. l.).

Otázka: Kteří raní autoři odkazovali na Ozeáše?

Odpověď: Mezi přednicejskými autory, kteří odkazovali na verše z knihy Ozeáše nebo na ně naráželi, patří:

Židovský spisovatel Filón Alexandrijský (15/20 př. n. l.–50 n. l.) odkazuje na Ozeáše 14:9 a zmiňuje, že to řekl jeden z proroků.

Justýn Mučedník (cca 138–165 n. l.) zmiňuje Ozeáše jako jednoho z dvanácti proroků v díle „Dialog s Tryfonem“, kap. 19, str. 204. V téže knize, v kapitole 103 na str. 251, také cituje z Ozeáše 10:6.

Melito ze Sardis (170–177/180 n. l.) (implicitně) zmiňuje „Starý zákon“ a uvádí seznam knih. Dvanáct menších proroků neuvádí jednotlivě, ale nazývá je „Dvanácti“. Fragment 4 z Knihy výňatků, sv. 8, str. 759

Theofil z Antiochie (168–181/188 n. l.)

Irenej z Lyonu (182–188 n. l.)

Klement Alexandrijský (193–217/220 n. l.)

Tertullian (198–220 n. l.)

Hippolyt (222–235/6 n. l.)

Origenes (225–254 n. l.)

Novatian (250/254–256/7 n. l.)

Cyprián Kartáginský (248–258 n. l.) cituje z knihy „Ozeáš“ ve spise 12, třetí knize 47.

Laktancius (cca 303–cca 325 n. l.)

Po Nicejském koncilu (325 n. l.):

Athanasius z Alexandrie (367 n. l.) (vyplývá z toho, že zmiňuje dvanáct proroků) „Ve Starém zákoně je tedy celkem dvacet dva knih; … pak Proroci, přičemž dvanáct z nich se počítá jako jedna kniha…“ Athanasius, Velikonoční list 39, kap. 4, s. 552.

Jeroným (373–420 n. l.) pojednává o knihách Starého zákona. Konkrétně se zabývá knihami Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium, Pentateuch, Jób, Ješua, syn Nave [Jozue], Soudců, Rút, Samuel a Královské knihy (2 knihy), dvanácti proroků, Ozeáš, Joel, Amos, Obadiah, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Zefanjáš, Aggeus, Zachariáš, Malachiáš, Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel, Daniel, Ester, Ezdráš, Nehemiáš, List 53, kap. 7–8, s. 99–101.

Po Nicejském koncilu se objevili i další autoři.

Otázka: Co říká komentář k svitku z Mrtvého moře k Ozeášovi?

Odpověď: Zde je výklad Ozeáše 5:13 z komentáře 4Q167. Překlad pochází z publikace The Dead Sea Scrolls Study Edition, svazek 2, str. 333.

„[Oz 5,13 ale on nemůže uzdravit] tvé rány. [prázdné místo] Výklad…] […] zuřící lev. Neboť budu jako lv[e [pro E]fraim] [a jako lvíče pro dům] [Judy. Jeho výklad se týká] posledního kněze, který vztáhne ruku, aby udeřil Efraima […] svou r[uku.] [prázdné místo] [Půjdu a vrátím se na] [své místo, dokud] neuznají svůj zločin a nebudou hledat mou tvář; ve [svém] utrpení [vstanou brzy, aby mě hledali. Jeho výklad:] Bůh [skryje] svou tvář před [tou] zemí[…] […] … a oni neposlouchali […].“

Jak vidíte, tento svitek má mnoho mezer.

Otázka: Jaké jsou v knize Ozeáše některé rozdíly v překladu mezi hebrejským textem a řeckou Septuagintou?

Odpověď: Stávající hebrejský text knihy Ozeáše obsahuje více přepisových chyb než jakákoli jiná kniha Starého zákona. Septuaginta je obzvláště užitečná pro jejich opravu. Zaměříme-li se na 11. kapitolu knihy Ozeáše, uvádíme zde hebrejský masoretský text, za nímž následuje Septuaginta, není-li uvedeno jinak.

Oz 2,1 „bratři“ vs. „bratr“

Oz 2:1 „sestry“ vs. „sestra“ (Septuaginta, Vulgata)

Oz 2:6 „tvá cesta“ vs. „její cesta“ (Septuaginta, syrština)

Oz 3:2 „[míra] ječmene“ vs. „[míra] vína“

Oz 4:7 „Vyměním/změním jejich slávu“ (masoretský text, Septuaginta, Vulgata) vs. „vyměnil/změnil mou slávu“ (syrština, Targum) vs. „moje sláva“ (starověká tradice písařů)

Oz 4:19 „oběti“ vs. „oltáře“ (Septuaginta, syrština)

Oz 6:5 „váš soud“ vs. „můj soud“ (Septuaginta, syrština)

Oz 6:7–9 „Ale jako Adam porušili smlouvu; tam se ke mně zachovali jako zrádci. Gileád je město těch, kdo páchají nepravost, kluzké od krvavých stop. A jako bandy lupičů číhají na člověka, tak skupina kněží vraždí na cestě do Šechemu; neboť páchali zlovolnost.“ vs. „Ale oni jsou jako člověk, který porušuje smlouvu: tam mě město Gileád pohrdalo, páchalo marnosti, kalilo vodu. A tvá síla je jako síla lupiče: kněží skryli cestu, zavraždili lid ze Šekemu; neboť páchali nepravost v domě Izraele.“

Oz 6:9 „jsou skupinou“ vs. „spojili se“ (syrština)

Oz 7:6 „přiblížili“ vs. „roznítili“ (Septuaginta, syrština)

Oz 7:6 „Jejich pekař spí celou noc“ (masoretský text v Greenově překladu a v Ženevské studijní Bibli, Vulgata) vs. „Jejich pekaři spí celou noc“ vs. „jejich hněv spí celou noc“ (syrština, Targum) vs. „Efraim spí celou noc“ (Septuaginta)

Oz 7:14 „shromažďují se“ (většina hebrejských rukopisů, Targum) vs. „pořezávají se“ (20 masoretských textů a Septuaginta) (uctívači Baala měli zvyk pořezávat se pro Baala) vs. „mysleli na sebe“ (Vulgata)

Oz 7:14 „vzbouřili se proti Mně“ (masoretský text, syrština, Targum) vs. [chybí] (Septuaginta) vs. „Odvrátili se ode Mne“ (Vulgata)

Oz 9:1 „k jásotu“ vs. „jásat“

Oz 9:12 „když se od nich odvrátím“ (masoretský text) vs. „ačkoli mé tělo je z nich“ (Septuaginta) vs. „když se od nich odvrátím“ (Vulgata, Targum)

Oz 10:5 „telata“ vs. „tele“ (Septuaginta, syrština)

Oz 10:9 „Gibea“ vs. „kopec“

Oz 10:9 „nepravost“ (mnoho masoretských textů, Septuaginta, Vulgata) vs. „neukázněnost“ (jiné masoretské texty)

Oz 10:9–10 „nedohonil jsem je v Gibeá. Až budu chtít, svážu je“ vs. „abych je potrestal, nedohoním je na kopci“

Oz 10:10 „když se sami svážou kvůli svým zvrácenostem“ vs. „když jsou trestáni [napomínáni] za své dva hříchy“ (Septuaginta, syrština, Vulgata)

Oz 11:1 „Když byl Izrael dítětem, miloval jsem ho, a z Egypta jsem povolal svého syna“ vs. „neboť Izrael je dítě, a miloval jsem ho, a z Egypta jsem povolal jeho děti.“

Oz 11:2 „Jak je nazývali“ (Vulgata, masoretský text podle New Geneva Study Bible), oproti „Jak jsem je nazýval“ (masoretský text, Vulgata) oproti „Přesně tak, jak jsem je nazýval“ (Septuaginta) oproti „Poslal jsem k nim proroky k tisícům z nich“ (parafráze z Targumu)

Oz 11:2 „nazývali Izrael“ (hebrejština a Septuaginta) vs. „já jsem nazval Izrael“ (některé verze Septuaginty)

Oz 11:2 „odešli od nich“ vs. „odešli ode mě“

Oz 11:3 „I já jsem učil Efraima chodit; vzal je na své paže.“ (Masoretský text) vs. „Přesto jsem svázal nohy Efraima, vzal jsem ho na svou paži/paže“ (některé verze Masoretského textu, Septuaginta, syrský překlad, Vulgata)

Oz 11:4 „Přitáhl jsem je lidskými provazy, pouty lásky. A byl jsem pro ně jako ten, kdo snímá jho z jejich čelistí; a jemně jsem mu dával jíst.“ vs. „Když byli lidé zničeni, přitáhl jsem je pouty své lásky: a budu pro ně jako člověk, který udeří druhého na tvář: a budu se k němu chovat s úctou, přemohu ho.“

Oz 11:5 „Nevrátí se do egyptské země“ vs. „Efraim bydlel v Egyptě“

Oz 11:6 „A meč se bude točit v jeho městech a zničí jeho brány a pohltí je kvůli jejich vlastním radám“ vs. „A v jeho městech nezvítězil mečem a přestal bojovat vlastníma rukama; a budou jíst plody svých vlastních úkladů:“

Oz 11:7 „A můj lid je odhodlán odpadnout ode mne a volají k Nejvyššímu…“ vs. „A jeho lid se bude láskyplně držet svého příbytku; ale Bůh se bude hněvat na jeho drahocenné věci…“

Oz 11:8 „vzdám tě… vysvobodím“ vs. „naložím s tebou… ochráním“

Oz 11:9 „navrátit se“ vs. „opustit“

Oz 11:10 „Oni“ vs. „Já“

Oz 11:10 „řve jako lev. Když zařve, synové se budou třást od západu.“ vs. „řve, a děti vod budou ohromeny.“

Oz 11:11 „nechám je bydlet v jejich domech“ vs. „navrátím je do jejich domů“

Oz 11:12 „dům Izraele podvodem“ vs. „dům Izraele a Judy bezbožností“

Oz 11:12 „Juda stále vládne s Bohem a je věrný svatým.“ vs. „nyní je Bůh zná a budou nazýváni Božím svatým lidem.“

Oz 13:10 „Kde je tvůj král?“ (masoretský text) vs. „Kde je tvůj král?“ (Septuaginta podle Brentona) vs. „Já budu tvým králem“ (Septuaginta, syrština, Targum, Vulgata)

Oz 13:14 „Ó smrti, kde jsou tvé rány? Ó Šeole, kde je tvé zničení?“ vs. „Kde je tvůj trest, ó smrti? Ó Hádese, kde je tvé bodnutí?“

Oz 13:16 „Samarie bude zpustošena/znetvořena“ vs. „Samarie bude zcela zničena“

Oz 14:2 / Oz 14:3 „telata/býci [oběti] našich rtů“ vs. „plod našich rtů“

Bibliografie k této otázce: hebrejský překlad pochází z Literal Translation od Jaye P. Greena a překlad Septuaginty je z překladu Sira Lancelota C. L. Brentona The Septuagint: Greek and English. Byly rovněž použity The Expositor's Bible Commentary a poznámky pod čarou v Biblích NASB, NIV, NKJV a NRSV.

Není-li uvedeno jinak, citace z Písma jsou převzaty z „The Holy Bible, Berean Standard Bible (BSB)“, která byla uvolněna do veřejné domény: https://berean.bible